27. ročník běžeckého závodu ‘Dam tot Dam’, (česky Z Damu do Damu) minulou neděli uvítal tento rok 40 000 běžců, kteří se mohou sportovně vyžít na dráze v délce deseti anglických mil, což je 16,1 km. Pro město je to ‘svátek’ a jen málokdo protestuje proti uzavření ulic, včetně tunelu spojujícího centrum se severní částí Amsterodamu a všemu ruchu a někdy zmatku, který takový závod s sebou přináší.

Kdo si to nezkusil, neví, kolik adrenalinu mu to zaručí a s jakým nadšením bude po celé trase povzbuzován. Nejen organizace a stovky dobrovolníků, ale i obyvatelé domů na trase se starají o patřičnou atmosféru. Už večer před závodem se natahují girlandy, staví cedule s povzbuzujícími hesly a případně se instaluje i zesilovač. Publikum je srdečně zváno a povzbuzuje doslova každého účastníka. Od profesionálních běžců z Keni až po amatéry. Prvně odstartují hvězdy závodu: černí šlachovití muži muší váhy. Kde se v nich bere ta síla uhánět jako zajíc je normálnímu smrtelníkovi záhadou. Letos, stejně jako v minulých letech, je vítěz z Afriky a tomuto běžci by bývalo stačilo pár sekund na vylepšení světového rekordu. Leonard Patrick Komon z Keni zaběhl výsledný  čas 44:27 min, což znamená průměrnou rychlost téměř 22 km v hodině! A to za podmínek, které nebyly ideální: déšť a chladno.
Ovšem nejvíce byli povzbuzováni běžci amatéři, kteří startovali po závodnících a někteří to absolvovali i za průtrže  mračen a krup. Tři hodiny za sebou vyrážely po pár minutách skupiny běžců. Do Zaandamu, satelitního města Amsterodamu, doběhl však dřív nebo později skoro každý.
 
Závod má několik kategorií. Nejpopulárnější je takzvaný businessový závod. Firemní desetičlenné týmy mají zpravidla speciálně navržená reklamní trička a závodníci společně vystartují po té, co obvykle měsíce předem společně trénovali. Je to úžasný pohled, když třeba Ahold, ředitelství samoobsluh Albert Heijn, je reprezentován dvěma tisíci účastníky. A když se ti poštěstí, zahlédneš tedy svého prodavače zeleniny svěžího jak letní ráno překonávajícího minimání, ale zrádné stoupání, kde jiní zpomalují a nabírají zarudlé barvy v obličeji. Zrovna tak KLM, banky, nemocnice, advokáti, pojišťovny, fabriky a obchodní firmy, ale i malí podnikatelé stojí o to vyslat své zamětnance na tento závod. Je to věc cti, a někdy brzy na jaře při zápisu taky otázka bezchybné organizace. Startovní lístky na busines-závod jsou v mžiku pryč: také letos byly během tří hodin vyprodány.
 
Snad nejvíce slávy ovšem sklidilo pár posledních, kteří k páté odpoledne s očividným sebezapřením překonávali závěrečné kilometry. Za nimi bylo pár dobrovolníků na kolech, popohánějících a povzbuzujících zaostávající. A pak už jen vozidlo ambulance, takzvaní zametači, připraveni pomoci nešťastníkům, kteří opravdu nemohou dál a pár stovek metrů před cílem jsou nuceni vzdát.